Co hranice vlastně jsou?
Zdravá hranice není útok ani trest. Je to srozumitelné vyjádření toho, co pro nás funguje a co ne. Říká: „Toto je to, co potřebuji, abych se ve vztahu cítil/a dobře." Nejde o kontrolu druhé osoby, či situace, ale o péči o sebe sama.
Bez hranic sklouzáváme do vzorců, které nás vyčerpávají: přebíráme zodpovědnost za pocity ostatních, souhlasíme s věcmi, s nimiž ale vnitřně nesouzníme, nebo se uzavíráme, protože nemáme tušení, jak jinak se chránit. Hranice jsou zdravou alternativou, které dávají prostor nejen nám, ale i lidem v našich životech .
Proč je ale tak těžké je nastavit?
Naučili jsme se, že být hodní znamená být poddajní. Mnozí z nás vyrůstali v prostředí, kde vyjadřování vlastních potřeb naráželo na odmítnutí, zklamání nebo trest. Naučili jsme se tedy nejen potřeby potlačovat , ale dnes nám přijde přirozené je i ignorovat.
K tomu se samozřejmě přidává strach ze ztráty vztahu. Myslíme si: „Když řeknu ne, odejde." Jenže vztahy, které přežijí jen tehdy, když se vzdáváme sami sebe, nejsou skutečnou blízkostí. Jsou závislostí maskující se za lásku.
Čtyři kroky, jak začít
- Poznejte vlastní potřeby
Než budete moci komunikovat hranice navenek, musíte je znát uvnitř sebe samých . Ptejte se sami sebe: " Co mě vyčerpává? Co mi bere energii? Kde se cítím nedoceněn/a? " a odpovědi je mapa vašich hranic.
- Komunikujte jasně a klidně
Hranice se sdělují - nekřičí ! Nahraďte výčitky popisem vlastního prožívání. Namísto : „Ty nikdy…" zkuste říci „Potřebuji…" nebo „Cítím se nekomfortně, když…" , protože tato jasnost je vnímána druhou stranou jako laskavost.
- Vydržte nepohodu
První „ne" bývá nejtěžší. Protože pravděpodobně se dostaví vina, úzkost, možná i hněv druhé strany. To je normální a vydržet tuto nepohodu bez ústupků je cvičení sebeúcty , což s každou další zkušeností bývá snazší a snazší.
- Buďte konzistentní
Hranice fungují jen tehdy, když je dodržujeme. Jinak se z nich stávají další prázdná slova. Konzistence neznamená rigiditu, ale znamená respekt vůči sobě samému i vůči druhému člověku.
Jak zdravé hranice vypadají ve vztahu?
Ve zdravém vztahu mohou oba partneři říct „ne" bez strachu z odvety. Mohou vyjadřovat odlišné potřeby, aniž by tím ohrožovali celý vztah. Prostor pro individualitu a prostor pro blízkost koexistují a právě proto je ta blízkost skutečná.
Paradoxně, čím jasnější jsou vaše hranice, tím hlubší intimity můžete dosáhnout. Když víte, kde končíte vy a kde začíná partner, setkáváte se skutečně a to ne jako splynulé identity, ale jako dva svobodní lidé, kteří si svobodně volí být spolu.
Na závěr
Budování hranic je celoživotní praxe, ne úkol, který jednou splníte. Začněte malými kroky, buďte k sobě laskaví a pamatujte si, že nastavit hranici je akt lásky , především k sobě, ale také k těm, na kterých vám záleží.